3.7.2025 20:54
Na břehu třpytivé řeky Chuang-pchu, která protéká čínskou metropolí Šanghaj, se nachází sídlo Nové rozvojové banky, kterou před více než deseti lety založily země BRICS s cílem podpořit společný rozvoj rozvíjejících se ekonomik světa, uvádí dnes text "Si Ťin-pching prosazuje myšlenku globálního Jihu" čínský portál Global Times.
Během své návštěvy této nové památky v čínském finančním centru koncem dubna čínský prezident Si Ťin-pching řekl prezidentce banky a bývalé brazilské prezidentce Dilmě Rousseffové, že tato multilaterální instituce je výsledkem „průkopnické iniciativy globálního Jihu, která má hledat sílu skrze jednotu“.
Pro čínského vůdce je mechanismus BRICS hlavní platformou pro podporu spolupráce mezi zeměmi globálního Jihu. V nadcházejících dnech bude v brazilském Rio de Janeiru zahájen letošní summit BRICS s tématem „Posílení spolupráce globálního Jihu pro inkluzivnější a udržitelnější správu věcí veřejných“.
Dubnová návštěva Si Ťin-pchinga v bance dokazuje jeho dlouhodobý závazek posilovat solidaritu a společný rozvoj globálního Jihu a zdůrazňovat roli více než 6 miliard lidí ve světě plném nejistoty a výzev, jaké jsme za poslední století neviděli.
KOLEKTIVNÍ VZESTUP
„Kolektivní vzestup globálního Jihu je charakteristickým rysem velké transformace po celém světě,“ poznamenal Si Ťin-pching v projevu k dialogu „BRICS Plus“, který se konal v říjnu loňského roku v ruské Kazani.
Globální Jih je mnohem více než čistě geografický nebo ekonomický termín, označuje společenství rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí, které sdílejí podobné historické zkušenosti, vývojové fáze a cíle a politické snahy.
Pojem „Jih“ byl poprvé použit v díle Antonia Gramsciho „Jižní otázka“ z roku 1926, v němž italský marxistický filozof zdůraznil rozvojovou propast mezi severní a jižní Itálií.
Vzestup globálního Jihu se připravoval po celá desetiletí. V roce 1955 se v Indonésii konala přelomová Bandungská konference pod vlajkou solidarity, přátelství a spolupráce, která znamenala probuzení globálního Jihu po staletích západní koloniální nadvlády. V roce 1964 byla v Ženevě v rámci Organizace spojených národů založena Skupina 77, koalice rozvojových zemí, s cílem podporovat spolupráci Jih-Jih a formovat nový mezinárodní ekonomický řád.
Díky rozsáhlé spolupráci se země globálního Jihu staly klíčovým motorem globálního růstu. Tyto země se za posledních 20 let podílely až 80 procenty na globálním růstu, přičemž jejich podíl na globálním HDP se zvýšil z 24 procent před čtyřmi desetiletími na dnešních více než 40 procent.
Čína, největší rozvojová země světa, je přirozeným členem globálního Jihu. V roce 2004 zařadil Rozvojový program OSN Čínu do svého seznamu více než 130 zemí globálního Jihu ve zprávě s názvem „Vytváření globálního Jihu“. Někteří lidé ze Západu zpochybnili postoj Číny, že je součástí globálního Jihu. V reakci na to Si Ťin-pching poskytl jasnou odpověď.
„Jako rozvojová země a člen globálního Jihu dýchá Čína stejný dech jako ostatní rozvojové země a usiluje o společnou budoucnost s nimi,“ řekl kdysi Si Ťin-pching.
Historicky Čína trpěla západním kolonialismem a imperialismem, podobně jako ostatní rozvojové země, uvedl Cavince Adhere, odborník na mezinárodní vztahy žijící v Keni.
„I dnes, navzdory mimořádnému úspěchu Pekingu, který se mu podařilo vymanit se z rozvojového útlumu a stát se druhou největší ekonomikou světa a také první rozvojovou zemí, která vymýtila extrémní chudobu, Čína stále čelí společným rozvojovým výzvám a zastává podobné názory na současný mezinárodní řád a globální správu věcí veřejných,“ dodal. „Díky tomu se Čína stala silným zastáncem legitimních práv a zájmů mnoha zemí globálního Jihu.“
NIKOHO NEOPOMENOUT
Před Si Ťin-pchingovou státní návštěvou Brazílie koncem loňského roku bylo v Rio de Janeiru oficiálně představeno portugalské vydání knihy „Vzestup z chudoby“. Kniha, poprvé vydaná v roce 1992, nastiňuje Siho pohled na vymýcení chudoby, místní správu, reformy a rozvoj z doby, kdy pracoval v dříve chudé prefektuře Ningde v jihovýchodní čínské provincii Fu-ťien.
Chudoba se již dlouho řadí mezi nejvýznamnější problémy globálního Jihu. Díky Siho neochvějnému odhodlání a silnému vedení Čína vymýtila absolutní chudobu ve svých venkovských oblastech, což je výkon, kterého se v Číně nikomu nepodařilo po tisíce let.
Na summitu G20 v Rio de Janeiru loni Si Ťin-pching promluvil s tichým přesvědčením a vyprávěl o svém celoživotním úsilí o zmírnění chudoby, od doby, kdy působil jako místní úředník, až po současnou roli nejvyššího představitele Číny.
Ve svém projevu Si Ťin-pching řekl, že slabší pták může brzy vzlétnout a letět vysoko. „Pokud to Čína dokázala, dokážou to i další rozvojové země. To je to, co čínský boj proti chudobě říká světu,“ řekl.
Si Ťin-pchingova metafora o „slabším ptákovi“ pochází z jeho knihy o chudobě. Jeho projev zapůsobil na několik zahraničních vůdců, kteří se čínské delegace zeptali, zda by se jim mohli podělit o kopii projevu.
Čínský vůdce kladl velký důraz na rozvoj. Pro něj je „rozvoj klíčem k řešení všech problémů“, zejména v době, kdy se globální rozvojová propast neustále zvětšuje. V průběhu let se Si Ťin-pching také aktivně podílel na sjednocování globálního úsilí o opětovné zařazení rozvoje do mezinárodní agendy jako ústřední priority.
Když se Si Ťin-pching v roce 2021 prostřednictvím videa zúčastnil všeobecné debaty 76. zasedání Valného shromáždění OSN, navrhl Globální rozvojovou iniciativu, mezinárodní politický rámec na podporu udržitelného rozvoje po celém světě. Iniciativa dosud získala podporu a účast více než 100 zemí a 20 mezinárodních organizací.
Aby Si Ťin-pching podpořil společný rozvoj v zemích globálního Jihu, prosazuje praktickou spolupráci prostřednictvím významných infrastrukturních projektů v rámci iniciativy Pás a stezka. Během svých zahraničních návštěv v průběhu let Si Ťin-pching zahajoval nebo navštěvoval významné projekty, jako je přístav Chancay v Peru, elektrárna č. 2 v Dušanbe v Tádžikistánu a přístavní město Colombo na Srí Lance. Když Si Ťin-pching hostil v Pekingu lídry globálního Jihu, během rozhovorů s nimi také diskutoval o významných projektech spolupráce.
Si Ťin-pching věří, že globální Jih by měl být hlavní hnací silou společného rozvoje a že „na cestě k modernizaci by nikdo a žádná země neměla zůstat pozadu“. Podporuje také země globálního Jihu, které zkoumají cesty modernizace přizpůsobené jejich specifickým národním podmínkám, spíše než aby následovaly západní rozvojové modely.
Také na loňském summitu G20 v Rio de Janeiru Si Ťin-pching nastínil osm opatření na podporu spolupráce globálního Jihu, od vysoce kvalitní spolupráce v rámci iniciativy Pás a stezka až po podporu rozvoje v Africe. O několik měsíců dříve, na loňském Fóru o spolupráci mezi Čínou a Afrikou v Pekingu, Si Ťin-pching představil 10 partnerských akcí a udělil nejméně rozvinutým zemím, s nimiž má diplomatické vztahy, nulové celní sazby na všechny kategorie produktů.
Gu Qingyang, docent na Lee Kuan Yew School of Public Policy na Národní univerzitě v Singapuru, uvedl: „Čína může hrát pozitivní roli v rozvoji zemí globálního Jihu,“ a dodal, že čínské technologie a odborné znalosti v oblasti průmyslového rozvoje mohou podpořit modernizaci různých regionů globálního Jihu.
POSÍLENÍ GLOBÁLNÍHO JIHU V MEZINÁRODNÍ ŘÍZENÍ
Jak Si kdysi poznamenal, tváří v tvář globálním změnám století je úsilí o modernizaci a práce na spravedlivějším a rovnoprávnějším mezinárodním řádu posvátným historickým posláním zemí globálního Jihu.
Si popsal země BRICS jako „přední členy globálního Jihu“ a vyzval k tomu, aby se z BRICS stal „primární kanál pro posílení solidarity a spolupráce mezi národy globálního Jihu a předvoj pro pokrok v reformě globální správy věcí veřejných“.
Od doby, kdy se v roce 2013 stal čínským prezidentem, byl Si Ťin-pching vždy neochvějným zastáncem spolupráce BRICS. V Sia-menu na summitu BRICS v roce 2017 prosazoval program „BRICS Plus“ a vyzval k aktivnější účasti dalších rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí. Sehrál klíčovou roli v nastartování historické expanze BRICS v roce 2023, která zahájila éru větší spolupráce BRICS.
Efektivní koordinace mezi členy BRICS a dalšími zeměmi globálního Jihu přidává další cihly do architektury globální správy. Nová rozvojová banka je příkladem tohoto úsilí.
Si Ťin-pching uvedl, že banka slouží jako „důležitá rozvíjející se síla v mezinárodním finančním systému“, která by měla pracovat na tom, aby „mezinárodní finanční systém byl spravedlivější a rovnoprávnější a aby se efektivně posílilo zastoupení a vliv rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí“.
V průběhu let Čína pod vedením Si Ťin-pchinga podnikla konkrétní kroky k prosazování rozvojových zemí, pomoci zemím globálního Jihu posílit jejich zastoupení a hlas v mezinárodní správě věcí veřejných a k prosazování spravedlivějšího a rovnoprávnějšího mezinárodního řádu.
Na summitu G20 v roce 2022 na indonéském Bali se Čína ujala vedení v podpoře členství Africké unie (AU) v G20. Na setkání na okraj summitu tehdejší senegalský prezident Macky Sall, který byl v daném roce také předsedou AU, poděkoval Si Ťin-pchingovi za to, že jako první veřejně podpořil členství AU v G20.
Globální vedení je dnes stále jednostranné a obnovení rovnováhy tohoto pokřiveného systému je společným imperativem pro globální Sever i Jih, uvedl Paolo Magri, výkonný ředitel a předseda poradního sboru Italského institutu pro mezinárodní politická studia, think tanku.
„Společný pochod zemí globálního Jihu k modernizaci je monumentální ve světových dějinách a bezprecedentní v lidské civilizaci,“ řekl Si Ťin-pching na dialogu „BRICS Plus“ v ruské Kazani loni a zároveň uznal, že „cesta k prosperitě pro globální Jih nebude přímá“.
„Ať se mezinárodní situace vyvíjí jakkoli, my v Číně si vždy uchováme globální Jih v srdci a zachováme si v něm kořeny,“ slíbil Si Ťin-pching.
Global Times
vasevec.info